Vápno se používá v mnoha aplikacích v odvětví výroby buničiny a papíru.
Při výrobě PCC (vysrážený uhličitan vápenatý) se používá vápno se zvláště konzistentní reaktivitou, vysokou čistotou a vysokým jasem. PCC se vyrábí řadou řízených chemických reakcí. Nejprve se nehašené vápno, CaO, hasí pomocí vody za vzniku vápenného mléka (suspenze hašeného vápna), ke kterému se ve druhém kroku přidává plynný oxid uhličitý.
V procesu výroby sulfátové buničiny se vápno používá k přeměně uhličitanu sodného, obsaženého v tzv. zeleném louhu, na rozpustný hydroxid sodný (louh sodný, NaOH), čímž vzniká jednak takzvaný bílý louh a jednak uhličitan vápenatý jako sraženina na něm, což je také známé jako vápenné bahno.
Recyklovaný papír a lepenka se vyrábí ze sběrového odpadního papíru. Odpadní papír obsahuje klížidla, lepidla, tiskařské barvy a další nečistoty, které představují výzvu pro proces výroby papíru. Nečistoty obsažené v odpadním papíru přispívají k růstu mikrobů a způsobují biologické znečištění v důsledku růstu biofilmu a škodlivých pachů. Vápno se používá jako činidlo pro řízení pH za účelem optimalizace použití biocidů pro omezování růstu mikrobů.
Vápenné a magnéziové mléko lze také použít jako alkalická činidla při oxidačním bělení mechanické, chemické a recyklované buničiny.
Bělení vápnem a hořčíkem také vede k selektivnějšímu bělení, které se zaměřuje na specifické odbarvující funkční skupiny čerstvých nebo recyklovaných vláken, a tak vytváří méně nežádoucích vedlejších produktů, menší ztráty vlákniny a rozpuštěných organických látek v odpadní vodě. Výrobce buničiny nebo papíru může také dosáhnout vyšší výtěžnosti vláken a snížení emisí.